Co dělat když…

• Teplotu u dítěte měříme v podpaží nebo v zadečku (při měření v zadečku odečteme od výsledku 0,5 °C). Možné je taky měření za pomoci bezkontaktního teploměru, zde bývají údaje ale někdy nepřesné. Zabalené/přehřáté dítě nejdříve rozbalíme, resp. provětráme, ev. mu dáme napít chladné vody a za chvíli opět přeměříme.
• Za horečku považujeme teplotu přesahující 38 °C. Mezi 37-38 °C mluvíme o zvýšené teplotě.
• Srážíme teplotu nad 38 °C (resp. 38,5 °C v zadečku). Nižší teplotu není třeba srážet, imunitní systém teplotou bojuje proti infekci. Snižování vyšších teplot je nutné z důvodu zátěže organizmu a zejména u batolat a menších dětí kvůli nebezpečí tzv. febrilních křečí. Při srážení teploty se vždy řídíme doporučeným dávkováním na obalu léků, popřípadě můžeme použít dávkování dle hmotnosti dítěte uvedené níže.

Léky proti horečce:
• Volně prodejné léky proti horečce dělíme do dvou skupin:

1. léky obsahující Ibuprofen: Nurofen/Brufen/Ibalgin

– Vhodné formy pro kojence a malé děti jsou Nurofen čípky 60mg a 125mg, Nurofen nebo Brufen sirupy pro děti 20mg/ml, Ibalgin Baby sirup 20mg/ml

– Vhodné formy pro větší děti jsou: Nurofen sirup 40mg/ml, Nurofen junior žvýkací tob. 100mg, Nurofen junior active 100mg, Ibalgin tbl. 200mg

– Vhodné formy pro adolescenty: Nurofen/Brufen/Ibalgin tbl. 400mg

2. léky obsahující Paracetamol: Panadol/Paralen

– Vhodné formy pro kojence a malé děti jsou Paralen čípky 100mg, Panadol Baby čípky 125mg, Paralen SUS nebo Panadol sirup 24mg/ml

– Vhodné formy pro větší děti jsou: Paralen tbl. 125mg, Panadol junior čípky 250mg

– Vhodné formy pro adolescenty: Paralen nebo Panadol tbl. 500mg

Dávkování dle hmotnosti dítěte

• Léky obsahující Ibuprofen: 30mg na každé kilo tělesné hmotnosti dítěte a den, dělené do 4 dávek po 6 hodinách, nejvíce však 400 mg á 6 hodin
• Léky obsahující Paracetamol: 60mg na každé kilo tělesné hmotnosti dítěte a den, dělené do 4 dávek po 6 hodinách; nejvíce však 500 mg á 6 hodin
• Příklad: dítě vážící 10 kg:
  Panadol, Paralen: 10x 60 mg = 600mg na den, 600 mg: 4 = 150 mg léku po 6 hodinách (4x denně)
  Nurofen, Brufen, Ibalgin: 10x 30 mg = 300 mg na den, 300 mg: 4 = 75 mg léku po 6 hod. (4x denně)

POZOR! Při tomto výpočtu je nutné se podívat, kolik mg obsahuje 1 ml sirupu/ 1 čípek a dle toho provést výpočet.

• V případě častých vzestupů teploty nad 38,5 °C za méně než předepsaných 6 hodin můžeme střídat Ibuprofen a Paracetamol, a to již po 3 hodinách. Vždy dodržujeme maximální možnou celkovou denní dávku obou léků a tu nepřekračujeme.
• Dětem na horečku nikdy nepodáváme Acylpyrin nebo jiné formy léků obsahujících kyselinu acetylsalicylovou.

Fyzikální chlazení:

• Pokud horečka nedostatečně poklesla, můžete využít fyzikální chlazení. Fyzikální chlazení používáme jenom u dětí s teplými končetinami a nikdy ne u dětí s ledovými nebo promodralými končetinami. Chladíme buď zábalem – studený mokrý ručník a přes něj teplá deka, po dobu 10-20 minut, lze opakovat. Nebo pomůže i vlažná sprcha, či vkládání ledu zabaleného do utěrky či pytlík s mraženou zeleninou nad velké tepny (zápěstí, třísla, krk).

Když horečka dobře reaguje na podané léky či na fyzikální chlazení, dítě je po poklesu čilé, relativně jí a pije, močí, nemá vyrážku, hraje si a není podivně bledé či apatické, nezvrací, pak lze bez obav vydržet doma 2-3 dny. Naopak, při delším trvání horečky, obtížnosti srážení, apatii, spavosti či bledosti dítěte, zvracení a odmítání tekutin je návštěva lékaře nutná.

POZOR!!! Novorozenec nebo kojenec do 6 měsíců věku s teplotou nad 38 stupňů jakéhokoli původu patří k lékaři ihned!

• Rýma se řadí k lehkým virovým onemocněním, se kterými si ve velké většině poradíte doma.
• U kojenců a malých dětí, kteří neumějí smrkat, můžete odsávat rýmu odsávačkou. Použijte ji, pokud si už nevíte rady a miminko nemůže kvůli ucpanému nosu pít ani spinkat. Vodovou rýmu u miminka není potřeba odsávat. Existují manuální odsávačky, s pohonem na baterky nebo na vysavač. Ať už zvolíte kteroukoliv, buďte opatrní a s odsáváním to nepřehánějte. Na neopatrné a často zbytečné odsávání reaguje sliznice nosu dalším zduřením, otokem a tvorbou hlenu. Odsávejte 2 – 3krát denně a před samotným použitím odsávačky použijte mořskou vodu (např. Stérimar Baby, Livsane Baby, Quixx Baby, Libenar). Při manipulaci buďte opatrní a odsávačku přikládejte jen na okraj nosní dírky.
• Po odsátí můžete ještě stříknout nebo nakapat do každé nosní dírky Nasivin Sensitive 0,01 %. Ten udrží sliznice volné a dítě tak může volněji dýchat.
• Větší děti naučte co nejdřív smrkat. Vhodný věk pro učení smrkání je již mezi 8-10 měsícem, kdy děti rády napodobují. Foukání nosem učte ze začátku bez rýmy, napodobováním zvířátek (slon, ježek, funící příšerka), posouváním nafouklého balónku při zavřených ústech nebo jinou hravou formou. Při rýmě použijte kapesník a ucpěte dítěti střídavě jednu dírku.
• Před smrkáním je i u větších dětí vhodné rýmu zkapalnit izotonickým nosním sprejem (např. Quixx Soft, Vincetka sprej). Při silně ucpaném nosu jsou vhodné hypertonické solné roztoky (např. Quixx, Livsane) nebo tzv. dekongestiva (např. Nasivin, Olynth, Otrivin, Muconasal plus). U těchto je ale nutné dodržovat věková omezení a nepoužívat je déle než 14 dní.
• Rýma během několika dní obvykle zhoustne a někdy je do žluta/zelena. Takto zbarvená rýma sama o sobě neznamená hned bakteriální infekci a není nutné hned automaticky podávat antibiotické nosní kapky (Pamycon, Bendovy kapky). Avšak při velmi ucpaném nose, celkové nevůli dítěte a delším průběhu rýmy je lepší se poradit s lékařem.

POZOR! Návštěva lékaře je taky nutná při současné bolesti nebo výtoku z uší, při úporných bolestech hlavy v oblasti čelních či čelistních dutin, zejména když je obojí spojeno s horečkou.

Lékaře také navštivte v případě, že dítě i mimo akutní infekt dýchá ústy, v noci chrápe či pozorujete zástavy dechu nebo máte podezření, že špatně slyší.

• Na uvolnění dutin, které jsou při rýmě postižené téměř vždy, lze zkusit podávat Sinupret. Skvělou metodou na rýmu je taky konvičkování.

• Kašel je obranný reflex dýchacích cest v reakci na cizí matriál – cizí těleso, hlen při nachlazení atd., a je důležitý pro jeho odstranění, takže je vlastně (do jisté míry) žádoucím jevem. Sám o sobě není kašel nemoc, je to jen příznak (projev nemoci).
• V počátku onemocnění se vyskytuje obvykle suchý, dráždivý kašel. Ten tlumíme jen tehdy, pokud je pro dítě vyčerpávající a budí ho ze spaní. Můžeme pak použít léky tlumící kašel (např. Sinecod, Tussin (od 2 měsíců), Ditustat (od 6 měsíců), Robitussin junior (od 1 roku) Levopront (od 2 let). Někdy u malých dětí na noc využíváme mírného antitusického a zklidňujícího efektu antihistaminik, aby se miminko lépe vyspalo (Fenistil kapky).
• Při dalším průběhu nemoci se kašel časem mění na vlhký neboli produktivní, kdy dítě vykašlává hleny, které však obvykle polyká. Při takovém typu kašle se může objevit bolest bříška a občas i zvracení hlenů. Léky usnadňující odkašlávání nejsou minimálně do 6 let obecně plicními lékaři a pediatry doporučované pro svůj malý efekt. Při produktivním kašli obvykle u mladších (i starších) dětí postačí hodně tekutin. Také med snižuje frekvenci a závažnost kašle a ve srovnání s ostatními prostředky je považován za účinnější. U kojenců a mladších dětí se na podporu odkašlávání používají zejména přírodní nebo homeopatické preparáty jako např. Prospan, Hedelix, Stopkašel, jitrocelové sirupy, Bronchipret, Stodal nebo Kaloba. U těchto léků ale není prokázáno, že délku kašle zkrátí, můžou pouze dítěti ulevit. U starších dětí nad 6 let lze použít např. Mucosolvan, Ambrobene, ACC, Erdomed. Pokud však dítě odkašlává dobře, není obvykle při prostém kašli tato léčba nutná. Léky na ředění hlenů není vhodné podávat na noc, poslední podání se doporučuje v 17hodin.
• Při samotném kašli, kdy dítě dýchá klidě, nemá pocit nedostatku vzduchu, nemá horečku a normálně jí a pije, není návštěva lékaře nutná. Naopak je potřeba vyhledat lékaře při kašli provázeném horečkou, zrychleným nebo namáhavým dýcháním, dušností, zvracením, celkovou apatií a odmítáním tekutin.

POZOR!!! Pokud je kašel štěkavý, či dítě viditelně ztíženě dýchá nebo sípe, je bledé či výrazně unavené, je návštěva lékaře nutná.

• Zejména při štěkavém kašli, který je příznakem akutní laryngitidy (akutní zánět hrtanu), je doporučeno vystavit dítě vlhkému studenému vzduchu. V zimním období to lze docílit prostým otevřením okna, v letních měsících lze nouzově nechat dítě dýchat vzduch z otevřené ledničky. V případě, že tento manévr nezabírá, kašel se zhoršuje, dítě u dýchání vtahuje jamku pod krkem, mezižebří či podžebří, ev. se při nádechu začíná objevovat chraptivý, vrzavý či hvízdavý zvuk, je nutné volat RZS.
• Zvlhčený vzduch je při kašli, resp. při všech infektech dýchacích cest, obecně doporučován. Naopak, suché, přetopené prostředí kašel obecně zhoršuje. V případě, že se u Vašeho dítěte s respiračními onemocněními potýkáte častěji, je vhodné pořídit tzv. inhalátor. Inhalátor je přístroj, který se používá při inhalaci, tedy při vdechování par různých léčiv k tomu určených jako jsou Vincentka a jiné minerální vody. U větších dětí lze použít i Mukosolvan, resp. další léčiva. Inhalátor je účinným pomocníkem při léčbě a zmírnění dýchacích potíží, astmatu, bronchitidy a jiných respiračních onemocnění. Optimální je inhalátor ultrazvukový. Jeho nevýhodou je vyšší pořizovací cena.

• Pokud dítě bolí v krku 2-3 dny, není přítomna horečka a k bolesti se přidala rýma a kašel, pak se obvykle jedná o virovou nákazu, na kterou postačí pár dní v klidu a teple. Ke zmírnění obtíží můžete zkusit bylinkový čaj, kloktat či cucat pastilky (např. Tantum verde, Junior-angin, Orofar, Strepsils, Septolete) ev. Priessnitzův obklad na krk. U dětí nad 6 let lze použít i Jox sprej na desinfekci dutiny ústní. 

​POZOR!!! Pokud je však bolest v krku provázena horečkou a dítě nemůže polykat, je načase vyrazit k lékaři.

• Projevuje se zarudnutím oční spojivky, někdy i sekrecí z oka, otokem víčka. První pomoc je zakoupit Ophtalmo-Septonex nebo Ocuflash oční kapky a prokapávat 4x denně. Ophtalmo-Septonex oční mast lze aplikovat do spojivkového vaku na noc. Pokud po 3-5 dnech nedojde ke zlepšení, či se stav zhoršuje, je vhodné kontaktovat lékaře.

• Není nutná návštěva lékaře. Klíště lze vytáhnout pinzetou nebo navlhčenou vatovou tyčinkou vikláním ze strany na stranu, vždy co nejdřív po jeho objevení. Poté je vhodné místo vydezinfikovat. Pokud dojde k přetržení klíštěte, kdy v kůži zůstanou kusadla, nevadí to (případná nákaza boreliózou či klíšťovou encefalitidou se v kusadlech klíštěte nevyskytuje).
• Místo potom sledujte po dobu cca 1 měsíce. Lékaře vyhledejte v případě, že se na kůži objeví kruhovité zarudnutí o průměru minimálně 3cm. Typický je taky výbled v centru červené skvrny. 

• Akutní, náhle vzniklý průjem bývá většinou infekčního původu, nejčastěji virového. Četnost stolic za jeden den může být různá. Pokud dítě nemá horečku, dobře pije a tekutiny v sobě udrží, nezvrací, běžně močí a nebolí ho bříško, lze tento stav léčit doma. V lékárně lze zakoupit rehydratační roztok (např. Kulíšek, Enhydrol, ORS, ev. Hipp ORS 200 jablko nebo mrkvovo-rýžový odvar). Rehydratační roztok lze taky připravit doma dle následujícího receptu.

Do 1 litru převařené vody:

– 8 čajových lžiček cukru
– 1 lžička kuchyňské soli
– šťáva ze 2 pomerančů nebo grepů

Dávkování:

– děti 125–250 ml roztoku/hod
– dospělý 250-500 ml roztoku/hod

• Při léčbě průjmu je nejdůležitější udržet hydrataci, to znamená při každé vodnaté stolici nechat dítě vypít adekvátní množství tekutin. Rehydratační roztok je vyráběný na míru pro potřeby organismu, který ztrácí cenné minerály stolicí v případě průjmů. Je vhodné ho podávat ledově vychlazený. V případě, že rehydratační roztok Vašemu dítěti nechutná a průjem netrvá delší dobu může dítě pít i jiné tekutiny. U větších dětí je vhodný černý (bez kofeinu) nebo mátový čaj mírně oslazený glukopurem nebo mírně slazené neperlivé minerální vody, ev. iontové nápoje pro sportovce. Nevhodné jsou naopak kolové nápoje nebo jiné, silně slazené nápoje.
• U kojených dětí při průjmech kojení v žádném případě nepřerušujte, naopak, kojte co nejvíc. U dětí krmených kojeneckou formulí lze tuto také ponechat. Jen při dlouho-trvajícím průjmu (v řádu týdnů) však může ve střevech dojít k úbytku tzv. laktázy, enzymu nutného ke zpracování mléčného cukru (laktózy). Vzniká pak tzv. sekundární intolerance laktózy která může průjem dále zhoršovat. V těchto situacích je pak možné, raději po poradě s lékařem, kojeneckou formuli vyměnit za speciální, se sníženým obsahem laktózy (tzv. low lactose) a dítěti nepodávat žádné další mléčné výrobky.
• Dietní opatření bývají u akutního průjmu často přeceňována. Zejména u „vybíravých“ menších dětí, které zpravidla nejedí nijak „mastně nebo nezdravě“ je důležité udržovat náplň střev a kalorický příjem. Obecně lze při průjmu doporučit následující potraviny: rýže, vařené libové krůtí nebo kuřecí maso, hovězí vývar, vařená mrkev a brambory, těstoviny. Jako svačinka jsou vhodné starší pečivo, piškoty, banán, borůvky nebo strouhané jablko bez slupky.
• Při akutním průjmu lze v lékárně zakoupit Tasectan nebo Smectu a probiotika, které pozitivně ovlivňují funkci střev a jejich mikroflóru. Přípravek Tasectan DUO již probiotika obsahuje a je dostupný ve formě sáčků nebo tablet.

POZOR!!! Při krvavém, či výrazně hlenovém průjmu, černé nebo naopak bílé stolici, při odmítání tekutin a snížení množství moči, při horečkách, apatii, zvracení je potřeba navštívit lékaře.

• Chronický průjem, který trvá dlouho a je provázen např. častými bolestmi břicha, hubnutím, nechutenstvím a jinými obtížemi, je také potřeba řešit s lékařem.

• Zvracení bývá stejně jako průjem nejčastěji příznakem akutní virové gastroenteritidy a zpravidla průjmu předchází. POZOR!!! U kojenců a batolat je opakované, náhlé zvracení vždy důvodem k návštěvě lékaře. U starších dětí lze vyčkat, uložit dítě do klidu, zkusit opatrně podávat rehydratační roztok nebo chlazené vhodné tekutiny po malých doušcích/lžičkách. Pokud zvracení neustává v průběhu 12 hodin, nebo i dříve, zejména v případě, že je dítě zesláblé, nemočí, má horečku či zhoršující se bolest břicha je návštěva lékaře nutná.

• Zácpa je u dětí definována jako odchod stolice méně než 1x za 3 dny, nebo pokud dochází k pravidelnému vyprazdňování častěji, ale stolice je tuhá až tvrdá a působí dítěti obtíže s vyprazdňováním, případně je doprovázena přítomnosti malého množství krve na toaletním papíře. Přechodně se u dítěte může zácpa vyskytnout často – například v souvislosti se stresovou událostí (změna prostředí apod.), ale pokud spontánně odezní do několika dnů, obvykle nevyžaduje žádný odborný zásah ani specifickou terapii. Pokud je zácpa chronická, tzn. trvající několik týdnů nebo měsíců, je již na místě důkladnější vyšetření a stanovení vhodné terapie ve spolupráci s praktickým lékařem pro děti a dorost.
• U většiny dětí jsou přítomny typické příznaky (tzn. bolesti bříška, nadýmání, méně častá stolice, obtíže s vyprazdňováním, případně objemnější stolice po předchozím intervalu bez vyprázdnění)
• Ne u všech dětí jsou však příznaky typické a často tak dochází k nerozpoznání zácpy nebo záměně za jinou diagnózu. U některých dětí se zácpa může projevit jako paradoxní průjem, tzn., že rodič pozoruje častější odchod řidší stolice, případně malého množství hlenu či kašovitého střevního obsahu. Tato situace může nastat i několikrát denně, dítě má nutkání na stolici a opakovaně má pocit neúplného vyprázdnění. Často bývá v takovéto situaci stolice i na spodním prádle dítěte (umazávání). Tuto situaci je nutno odlišit od průjmu, u nějž není umazávání typické a stolice je trvale řídká. Pokud naopak dochází ke střídání epizod řídkých stolic se stolicí normální nebo tuhou (např. 1x týdně) a situace je doprovázena umazáváním, jedná se téměř jistě o zácpu. Na tuto situaci je třeba upozornit PLDD a neudávat obtíže dítěte jako „průjem“, což může vést ke stanovení nevhodného diagnostického postupu a pátrání po příčinách průjmu.
• U některých dětí se zácpa projevuje i změnami chování (mrzutost, nechutenství, odmítání jídla až neprospívání, schováváním se při defekaci, defekace ve stoje apod.).
• Někdy je příznakem zácpy čerstvá krev na toaletním papíře při formované nebo tuhé stolici, případně žilka krve přímo na stolici. Zdrojem krve je obvykle trhlinka (fissura) v oblasti konečníku, která je dobře odhalitelná při vyšetření lékařem. Trhlinka může situaci se zácpou nadále zhoršovat, neboť dítě pociťuje při vyprazdňování bolest a snaží se proto stolici zadržovat, což vede ke zhoršení zácpy.
• Chronická neléčená zácpa se může projevit obtížemi s močením jako častým „učúrávaním“ nebo opakovanými infekcemi močových cest.

Na co si dát pozor!

• U většiny dětí je zácpa velmi dobře rozpoznatelnou a léčitelnou diagnózou, jedná se o tzv. funkční zácpu. Jsou však situace, které vyžadují větší pozornost rodiče a lékaře. Obezřetní musíme být zejména tehdy, když jsou přítomny některé varovné známky:
  • Zácpa vznikla bezprostředně po narození (do 1 měsíce věku) a/nebo byl opožděný odchod smolky (více než po 48 hodinách)
  • Zácpa vznikla v kojeneckém věku (Výjimkou jsou plně kojené děti, u kterých v důsledku dobré vstřebatelnosti mateřského mléka nemusí být stolice přítomna i déle než týden. Pokud takové dítě je čilé, dobře prospívá a nejeví jiné známky onemocnění, nevyžaduje tato situace obvykle žádná specializovaná vyšetření).
  • Zácpa je provázena jinými příznaky nebo onemocněními
    • zvracení, teploty, horečky
    • výrazně velké břicho
    • úbytek na váze, neprospívání, porucha růstu
    • krev ve stolici bez přítomnosti řitní trhlinky
    • abnormální uložení konečníku, píštěle u konečníku, jizvy u konečníku
    • neobvyklý nález v dolní části zad nad křížovou kostí (ochlupení, vkleslina…)
    • výrazný strach z vyšetření konečníku
    • onemocnění štítné žlázy
    • obtíže s močením
    • neurologické příznaky – např. opoždění psychomotorického vývoje, oslabené reflexy, hypotonie
  • V rodině se vyskytuje některé ze střevních onemocnění (Hirschsprungova nemoc, celiakie apod.)
  • Zácpa dostatečně nereaguje na dobře vedenou léčbu – viz. Níže
• Pokud dítě splňuje kritéria zácpy a nemá žádnou z varovných známek, je možné stanovit diagnózu funkční zácpy a přímo zahájit léčbu. Ke stanovení diagnózy postačí běžné vyšetření pacienta v ordinaci včetně vyšetření bříška a vyšetření okolí konečníku. Často je při vyšetření bříška hmatná tvrdá stolice v levé části bříška. Tuto stolici může pohmatem pozorovat i rodič. U konečníku může být trhlinka, případně zbytky stolice, nebo je patrna stolice na spodním prádle (umazávání). V případě, že není jasné, zda je ve střevě přítomna tvrdá stolice, je někdy nutné provést vyšetření konečníku prstem namazaným vyšetřovacím gelem (tzv. vyšetření per rectum). Toto vyšetření je pro dítě nebolestivé a někdy může být pro správné stanovení diagnózy nutné. Rodiče by se tohoto vyšetření neměli obávat.
• V případě, že je stanovena diagnóza funkční zácpy, není potřeba provádět žádná další vyšetření (krevní odběry, ultrazvuk bříška apod.). Tato vyšetření se mohou event. doplnit později, pokud dobře vedená léčba zcela neodstraní obtíže pacienta. Ultrazvuk bříška bývá navíc u pacientů se zácpou obvykle nepřínosný, neboť střevo je vyplněno plynem, který významně zhoršuje prostupnost ultrazvuku a přehlednost vyšetření.
• Pokud je přítomna některá z varovných známek, je třeba na ni upozornit PLDD, který provede podrobnější vyšetření a event. pacienta pošle do specializované ambulance. Léčba zácpy se poté řídí také léčbou základního onemocnění.

Léčba chronické funkční zácpy

1) Základem zahájení terapie je nutnost nejprve důkladně zbavit střevo tuhé stolice. K prvotnímu vyprázdnění můžeme použít přípravky na bázi polyethylenglykolu (macrogolum, PEG 4000) v dávce 1–1,5g/kg/den po dobu 3–6 dnů v postupně klesající dávce.

Příklad: dítěti, které váží 20 kg bychom dávali 30 g PEG denně po dobu 3-6 dnů. Pokud by při této léčbě byla stolice příliš řídká až vodnatá, snížili bychom dávku na 20 g denně.

Jako možnou alternativu lze použít např. sorbitolové klysma (Yal klysma, pouze na předpis).

2) Ihned po odstranění stolice je potřeba zahájit dlouhodobou léčbu změkčovadly stolice (laxativy). Podle doporučení Evropské společnosti pro dětskou gastroenterologii (ESPGHAN) je lékem první volby pro dlouhodobou léčbu zácpy opět PEG. PEG je velmi šetrný přípravek změkčující stolici tím, že na sebe naváže vodu. Nemá žádné závažné nežádoucí účinky, dlouhodobé terapie se nemusíme obávat. Dávkování PEG je možno měnit v rámci doporučeného rozmezí i v domácím prostředí podle charakteru stolice. Pokud je stolice příliš tuhá, lze léčbu zvýšit, naopak při kašovité nebo vodnaté stolici je možno dávky snížit. Léčba PEG může trvat i několik měsíců, u chronicky nemocných dětí i několik let. PEG nevyvolává u pacienta žádnou dlouhodobou závislost a při postupném snižování po správné léčbě se stolice postupně zcela normalizuje. Léčbu je nutné podávat pravidelně v denních dávkách, aby byla účinná. Je třeba si uvědomit, že zácpu, která se vyvíjela několik měsíců, nelze vyřešit za několik dnů. Peristaltika (pohyblivost) střeva je snížená a často trvá i několik týdnů, než se funkce střeva obnoví. Doporučené dlouhodobé dávkování PEG je přibližně 0,5 g/kg/den (dávku lze upravovat od 0,2 do 0,8g/kg/den)

Příklad: dítěti, které váží 20 kg bychom dávali 10 g PEG denně po dobu několika měsíců. Pokud by při této léčbě byla stolice příliš řídká až vodnatá, snížili bychom dávku na 5 g denně, pokud by zácpa stále přetrvávala, zvýšili bychom dávku na 15 g denně.

Jako alternativu lze při dlouhodobé terapii použít např. i laktulózu v dávce 1–3 ml/kg/den v 1–3 dávkách. U laktulózy jsou popisovány častější nežádoucí účinky (např. bolest břicha, bolest při defekaci) než u PEG. Pokud se na léčbě laktulózou objevují obtíže (nadýmání, snížená chuť k jídlu, mrzutost, bolest břicha apod.), lze zaměnit terapii za PEG. Často pak tyto obtíže vymizí. K dlouhodobé léčbě zácpy u dětí jsou zcela nevhodné čípky či klysmata. Opakované manipulace v oblasti konečníku nejsou u dítěte z psychologických důvodů vhodné.

3) Jak poznáme, že léčba laxativy funguje? Pokud na léčbě došlo k vymizení obtíží, stolice se upravily (nejsou tuhé a jsou alespoň ob den) a zcela vymizelo umazávání, lze po několika týdnech až měsících dávku léku postupně snižovat a během několika týdnů zcela vysadit. Pokud se během vysazování obtíže zhorší, doporučuje se dávky opět zvýšit a konsultovat lékaře. Po vysazení léčby se u velké části dětí obtíže nevrátí. Poté je doporučován zcela běžný denní a stravovací režim.

4) Jak léčit řitní trhlinku? Základem léčby je promazávání konečníku mastí a zároveň snaha udržet stolici trvale řidší. Při takové léčbě se trhlinka postupně zahojí, vyprazdňování již není bolestivé a vymizí krev na stolici i na toaletním papíře. Pokud krev ve stolici přetrvává, je třeba situaci konsultovat s lékařem.

• V případě, že se léčba zácpy laxativy daří, není potřeba u většiny dětí žádná zvláštní (např. psychologická) péče. Doporučuje se věnovat problematice zácpy v rodině jen přiměřenou pozornost a neupozorňovat na obtíže se zácpou u dítěte příliš často. Doporučený je pravidelný režim, tzn. denně v pravidelný čas (optimálně po jídle, kdy je aktivován vyprazdňovací reflex) umožnit dítěti návštěvu toalety. Pokud je vyprázdnění neúspěšné, nemá dítě na míse vysedávat příliš dlouho. Při dobře dávkované léčbě laxativy se postupně daří pravidelného vyprazdňování denně dosáhnout.

Jak je to s dietou?

• Dobrá zpráva pro rodiče i dětské pacienty je, že pokud je dobře nastavena léčba laxativy, nejsou doporučována u dítěte žádná dietní omezení. Je sice známo, že některé potraviny mohou způsobovat tužší stolici, ale žádná dietní opatření nejsou sama o sobě v léčbě dostatečně účinná. Také není nutné zvyšovat u dítěte příjem vlákniny či tekutin, pokud je zácpa laxativy dobře léčena. Stejně tak po ukončení léčby laxativy je doporučeno podávat zcela běžnou stravu bez dietních omezení.

Autor: Prof.MUDr. Jiří Bronský, Ph.D.